U-KISS - NEVERLAND


Never say never...

25. ledna 2011 v 17:33 | Kwiky Kei-kei |  Když kecám...
Ne, tentokrát se nejedná o název povídky nebo tak nějak. Jedná se pouze o mé vylévání si srdce. Pokud nechcete, nečtěte.


Never say never.
Nikdy neříkej nikdy.
Jo, teď se to fakt hodí. Zařekla jsem se, že se to ON nikdy nedozví. Maximálně ke konci školního roku. Jenomže teď... teď je to zřejmě všechno v hajzlu.

Že já debil na ten odkaz klikala. Že já debil vyplnila ty jména. Že já debil to odeslala. Že já debil se do něj vůbec zabouchla... Takhle bych mohla pokračovat asi furt. A nejhorší na tom je to, že ten komu se to odeslalo, je jeho kamarád.
Aspoň myslím...

Je možný, že to bude brát jako srandu. Je možný, že se tomu jenom zasměje. Je možný, že to bude ignorovat a nechá to bejt. A nejhorší scénář. Řekne to kamarádům a jemu, a za chvíli to ví celá škola a celá vesnice. Což bude mít za následek zase to, že následující měsíc nebo dva, mě budou opět pronásledovat otázky, výsměšný pohledy a všemožný utahování si ze mě.

Scénář, kterej je nejhorší, ale bohužel je co nejvíce pravděpodobnej. Nezbývá nic jinýho, než to všechno ignorovat a nenechat se tím sestřelit. Jo, přiznávám, mám z toho strach, kdo by neměl. Někdo možná ne, někdo možná jo. Nevím. Jediný co si přeju je to, aby se to nikdo nedozvěděl. Což asi nevyjde. Bohužel.

Asi se zase schovám za ten můj, nicneříkající pohled, který se mi předtím dost dařil. Nedat najevo žádný city, emoce a ani to, že bych měla chuť se co nejdřív rozbrečet. Prostě nedat najevo nic.
Jo, to by mi šlo. Schovat se. Zalézt do ulity. Chovat se jakoby se nic nestalo. To určitě.

Ale asi bych měla myslet pozitivně, což? Aspoň se to už bude vědět. Pořád je lepší zažít ty řeči teďka, než ke konci školního roku, kdy my jako devítka, by jsme měli co nejvíc držet spolu. A proč mluvím o tech řečech? Protože vím, že přijdou. Přijdou stejně jako tehdy ve třetí třídě a v první polovině šestky. Anebo možná ne. Možná někteří ty lidi "dospěli" a proto to nechaj být. Jo, já vím. Jsem asi naivní. Což mě vlastně vůbec nepřekvapuje.

Ne, že bych ji nevěřila, to ne. Já jim věřím, jsou to moji kamarádi. Ale... ale znám je. U jedinýho člověka vím, že se smát a tak nebude. Nebo možná u dvou, tří, nevím. Jeden ten člověk, Nikča to ví. Ví to už dávno. Dá se říct, že to ví od konce osmičky.
Tý jediný ze přátel jsem se s tím svěřila. Po tom ještě mamce. A to je všechno.

Život není fér. I když, co dneska není fér?

Život je prostě svině. Bohužel


A ke konci jedna fotka mnou focená. Upravila jsem ji, dá se říct podle nálady.
dep
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Samantha A´d Samantha A´d | Web | 26. ledna 2011 v 16:43 | Reagovat

To, že devítka má držet nejvíc spolu jsou spíš jen řeči, věř mi. Já jsem taky v devítce a podle mě se nic moc nezměnilo :( Jinak, přeji ti, ať z toho vyvázneš co nejlíp :) PS.: Krásná fotka :)

2 Markéta Markéta | Web | 30. ledna 2011 v 13:48 | Reagovat

Nááádherná fotečka :)

3 Niky Niky | 18. února 2011 v 15:12 | Reagovat

ahojky rposím hlásneš mi tady :http://lulinky-divci-klubik.blog.cz/1102/mega-soutez-1-kolo pro ♥Niky♥ moc rposím prosím prosím  oplatím dkkyoliv!!♥
Krásný blog! ;-)

4 taganer taganer | 18. května 2011 v 18:43 | Reagovat

Ále, zas tak horký to není. :D Jinak, zajímavě píšeš, pořád mě to nutilo číst dál. :D a Nikča není jediná, která to neřekne ty spamerko jedna. :P Máš úžasnej blog, zase žárlim. :P :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Blog založen 7.5.2010